Druhý křest vinárny

Pojďte dále, milá dámo,
jsem tu stále, nemám volno.
Chcete víno nebo kávu,
jste tu mimo kalup davu.

Zde u krbu máte chvíli,
kde se drbu daří velmi.
Hovor plyne, v láhvi víno,
rychle mizne. Ale dámo!

Vy nejste ta, co nedá,
jejíž ruka něco hledá.
To se nedá, co vy chcete.
To se nedá!!! Tak ho držte!

Hrajte si s ním, i já to rád,
a držte pevně, nerad bych cák!
To ten knoflík, co vše drží,
a můj kolík tlakem srší.

Jenom zamknu, ať to kůzle,
zubem stisknu, vezmu do rtů.
Těla nahá, vášeň pálí,
tvoje snaha k cíli běží.

Stud jde stranou, tělo volá:
Ještě jednou! Chci to znova!
U krbu v ní, tam laskáme se,
už dlouho s ní se rájem nesem.

Ráj už končí, mám tě rád,
světla tvých loučí budou tu plát.
Bylas to ty, co dávala,
lásky plody, tys voněla ...