dnešní doba

terapeutická gesta
chladného města
toho zvláštního shluku
smradu a hluku
jen všechno zhorší

divné ulice
divné rozhledy
divní lidé
jak kusy přírody

a když prší
je to jen pro zlost
zmoklý na kost

žádná krajina
dychtící po vláze
jen květiny ve váze
se ještě trochu snaží

a ještě jich tak málo
domů nosím
odpusť prosím

vždyť ty jsi ta jediná
co mi to může vynahradit
ten kolemjdoucí chlad
moderní doby
kde nevíš co by
a nakonec zbyde jen hlad
prázdné lednice
možná přeci jen
chtěl bych trochu více

jsem rád že se máme
rádi
jen jestli toho na nás
někdy není moc
život se někdy projevuje
jak neznámá nemoc

kolikrát ani noc
nepomůže z té hroší kůže

a ráno cítím se
více než večer hůře

unavený ospalý
mírně na nervy
sedím u otevřené konzervy
a hledím
s úžasem
na to co nevím

koukám z okna
a ani netuším jestli ven
vždyť je to sen
přání našich předků
sedět kdy se mi zachce
na svým zadku

tak co bych ještě chtěl
vždyť už jsem toho měl

... divné ulice
divné rozhledy
divní lidé
jak kusy přírody

a když prší
je to jen pro zlost
zmoklý na kost
se suším
u ústředního topení

nikdo není bez viny