Ze tmy II.
Ze tmy II.
Anotace: prostě ze tmy ... (ne)báseň ... obraz zachytěný slovy
Sbírka: Pobyt ve tmě ...
A cítím se bezpečně, mám pocit, že mě tady nikdo nevidí ...
Nejspíš jsem někde v horách – snad na okraji jeskyně nebo v zářezu skály a opět je hvězdnatá noc
Ležím a pozoruji je …
Když tu se najednou objeví stín - nějaké zvíře – má špičaté uši a míří si to rovno ke mně …
Ví přesně, kde jsem a zastane asi metr přede mnou a hledí na mně ...
Čenich a tlamu spíš vnímám skrze pach a dech …
I oči spíš jen tuším, trochu se v nich odrazilo slabé světlo, jen když se zvíře přibližovalo
Přišlo si pro mne …
Vím to …
Jak naivní bylo si myslet, že mně nikdo nevidí, že o mne nikdo neví …
Přišla si pro mně moje vlčice …
Jenomže já ještě nejsem připravená …
Nemám dost odvahy vyjít ven …
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
ok, tak ta obdivovat nebudem.
:)
su iste aj nerocnejsie situacie ako ostat sama so sebou. Suhlasim.
20.01.2009 21:59:00 | maranika
Neobdivuj ma - niet co, pretoze ist tam pre mna nebola otazka odvahy. Tesila som sa tam.
Popravde ovela viac som sa bala, ked som prvy krat cestovala do Domazlic - bala som sa, ako ma prijme jeho mamka.
Aj letiet sama do Indie chcelo viac odvahy, nez ist do tmy.
Ale je pravda, ze ist do tmy nedoporucujem niekomu, kdo ma strach dlhsie byt sam zo sebou napr. co i len v prazdnom byte.
Vzhladom na to ze tam bol ten CD prehravac a moznost pustat svoje CDcka a ich CDcka - tak to bolo vcelku dost komfortne.
Ale boli aj chvile ked uz som nechcela pocut ziadnu hudbu ani namluveny text, ani spat, ani sediet, ani chodit, ani tancovat, ani meditovat, ani sprchovat sa, ani jest, ani si spievat ...
20.01.2009 21:41:00 | Romana Šamanka Ladyloba
nie som si ista, ci by som nasla dost odvahy skusit to. Teba za to obdivujem.
20.01.2009 21:19:00 | maranika
citam so zaujmom, co vsetko ti priniesla tma :) Bol ten pobyt taky silny zazitok, alebo sa mi to zda.
Ozaj, myslis, ze za mnou by tam prisla moja vevericka? :))
20.01.2009 20:51:00 | maranika
Zavřu oči nevidím to ani neslyším jen tlukot zmetku v hrudním koši buch buch. A ona neslyšně nezlobně se přišine vínem odmění hlasem pohladí, vůní odmění tělem mozek můj pak zatemní. A buch buch to snad bůh nevidí.
20.01.2009 17:02:00 | umělec2