Život?
Život?
Anotace: Někdo po mně chtěl poezii, tak tady jí má. Ale spoléhám na to, že to nikdo číst nebude. Nestojí to za to ;)
Vlhké povlečení šustí,
ona jako socha sedí.
Nehybné oči upřené
skrze stěny bílé.
Líce se jí lesknou,
jednou slzou hořkou.
Pláče, protože může.
Pláče, protože chce.
Za promarněné životy
skládá requiem zpaměti.
Z minulosti splétá sítě,
vzteklá jako malé dítě.
Životem znuděna,
chce být odměněna.
Na posteli sedí tiše,
nevidoucí oči upírajíc do výše.
ona jako socha sedí.
Nehybné oči upřené
skrze stěny bílé.
Líce se jí lesknou,
jednou slzou hořkou.
Pláče, protože může.
Pláče, protože chce.
Za promarněné životy
skládá requiem zpaměti.
Z minulosti splétá sítě,
vzteklá jako malé dítě.
Životem znuděna,
chce být odměněna.
Na posteli sedí tiše,
nevidoucí oči upírajíc do výše.
Autor Dívka s perlami ve vlasech, 03.02.2009
Přečteno 336x
Tipy 12
Poslední tipující: slečna.závist, Sýkorka07, Squat_the_world, Anne Leyyd, lucajda89, démon zatracení, strašidýlko-střapatý, Quigleika
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
ale jo, stojí to za to:)) klidně v poezii pokračuj, není to vůbec špatné.
24.03.2009 22:35:00 | Squat_the_world
Myslím, že přečtení stálo za to. Básnička je to pěkná, donutí k přemýšlení a piš dál! Rozhodně to není marné! :) Jinak dávám Tip.
13.03.2009 23:30:00 | Anne Leyyd