Odvedenec osudu...aneb, jak si někdy připadám
Odvedenec osudu...aneb, jak si někdy připadám
Jak trpký odvedenec osudu,
zoufalý rekrut vojů
Tělo mé, úd po údu,
rozcupovali smrtících do nábojů
Ráz dva,
ráz dva mašíruji
a padám každodenně
Umírající pochoduji
...
čím žena je muži
a muž ženě
Černý mundúr mi osud dal,
do legie zkázy zařadil
k věčnému skonání
a vlastní smrtí věčné žití
Jak trpký odvedenec osudu
od hroudy štěstí odťatý
Psanec přísného talmudu
rabínským slovem proklatý
.
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
No jejda. (Líbí se!)
21.02.2009 20:43:00 | okousaná od světlušek
..tak tato tvá báseň je na velké myšlenkové úrovni a je moc krásná ...Jirka
17.02.2009 10:24:00 | kavec
Mnohdy se tak také cítím---odvedenec a dezertér...
velmi kvalitní a myšlenkově hodnotná báseň
09.02.2009 23:04:00 | Taog
Taky si tak někdy připadám...naštěstí člověk může vždycky dezertovat:))
09.02.2009 14:06:00 | Squat_the_world
Má to fakt hloubku a připojuju se - ještě že jenom někdy :)
07.02.2009 21:41:00 | Pokusný králík s melounovou náplní
no.. koukám, že poslední dobou tu mají všichni chmurnou náladu .. snad bude lépe, až se chopíš osudu :)
07.02.2009 18:41:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Srdečně Tě pozdravují...
6 krát jsem to čitl,
a vždy zamyslel.
V hloubce tvé vypovědí
po každé možná se utopit.
Zive,a neobyčejné i krásné
zdélení nepokojí duše..
Nekonečné zamyšlení ....
Chtěl dát jsem tip,
ale hlásí mí to chybu.
(škoda bo jé to krásné)
Napišu pak..až přečtu,
všechny tve basnički.
Pišeš moc krasne...
07.02.2009 17:22:00 | stanislav molski polone
Snad je to "někdy" hodně vyjímečně...silná slova jsou ukryta v Tvé básni.
07.02.2009 10:01:00 | labuť