Balada o lampě

Jest sama samotná pod rouchem noci
je sama sesvým stínem
není ji pomoci

Bloudím ulicí kde život už zhas
strachem jsem klidný
cítím ten mesiční jas

Stíny se klátí mají mrazivý dech
Plazí se v uličkách
obklopí každého kdo svůj strach přizná
Marně pak jistoty své duši hledá