V mlze z laně Anděl

V mlze z laně Anděl

Na louce za skálou sedím

krásnou laň v dali sleduji

však vím, že na Boha hedím

všech hříchů já před ním lituji

Laň přiblíží se ke mě ladným krokem

mlha kolem rozprostří se

promění se před mrknutím okem

to bílý Anděl z laně vymrští se

Zvířecí kůže k zemi padá

jak ztuhlý hledím na tu krásu

však mysl má zpoustu věcí v sobě střádá

uvnitř duše cítím Andělovu lásku

Zlaté vlasy, křídla z prachového přeří

na sobě bílý ve větru vlající šat

uvydí tukrásu jen kdo věří

vždyť kus anděla je přec i v nás

On přiblížil se ke mě, ruku zvedá

jako by říct mi něco vážně chtěl

zvednout se ze země, dotknout se ho mě nedá

než se tak stalo, aněl uletěl

V tom mlha se rozpustila

anděl už kdo ví kde byl

laň mě svým skokem vyrušila

já do dnes nevěřím, že jsem jen snil