Deň
Deň
Anotace: ...(ospravedlňte prosím,ten jeden gramatciký rým)
to viem,že ma čaká,
keď nadíde chvíľa,
čo musím prejsť
ako každý iný,
vraj magický prach dospelosti,
spočítať v tele všetky kosti,
obkročmo dočiahnúť na Mesiac,
desím sa dňa,keď nikdy viac
nebudem už dieťaťom
a zostať ním,
len dávnym snom,
zúboženej stareny,
dospelý a stratený.
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Nic z toho strachu se nemusí naplnit v hrůznosti, když nebudeš chtít vnímat dospělost jako úzkost, ale jako výzvu, další zkušenost k dětství (ona se dětskost neztrácí) do koktejlu života. Hezká báseň.
19.03.2009 22:54:00 | Dota Slunská
Chápu a rozumím...i kdybych raději nechtěla :( ... njn, ale dítě musí jednou vyrůst..
18.03.2009 18:32:00 | Kira Haulie
Kuk, som späť.. ;)
Súhlas s Chancerom, to nevinné dieťa plné ideálov si v sebe môžeš uchovať tak dlho, ako len budeš chcieť.. dokonca navždy, len sa netreba nechať zadupať realitou až pod prach snov..
Krásna báseň!
14.03.2009 23:51:00 | lennerka
Terezko neboj - nikdy nedospěješ natolik, aby to dítě v Tobě nadobro zemřelo..dospívání nekončí v jednom určitém času, dospívá se pořád :-)
13.03.2009 21:35:00 | Chancer
Děkuji za milý komentář má stejnojmenkyně :)). Jinač tato báseň úžasná, člověk by si měl mládí užívat :)), krásně a přesně vystihnuto:)).
13.03.2009 21:12:00 | Teereezkka