Hledám

Na pružné bláně
sedávám vprostřed
konce
čekám na pohyb
zvonce srdce
ve věžích

sklíčené pohyby
donuceného smíchu
topím v misce
bez špinavých výčitek

smíchávám přísady
nebeských možností
které prý
vykreslují oblohu

kolem pár
bylinných nadějí
falešné dospělosti

odházená příměř
Prořezávám kus půdy
pod sebou
blána se páře

Trhliny na duši
roztékající se oči
litující já
Nic

Letím s kouskem
plátna
do jádra
planety

vracím se zpět
Po delší době
s jiným pohledem
a s plátnem

které se proměnilo
v Mapu života
všech lidí

Blána nejistoty zanikla