Než zhasne jaro
Než zhasne jaro
Anotace: výzva
snad někam za obzor kde svítá
jen věčnou chvíli víno pít a snít
však pochybnost mou duší zmítá.
Zas potemní se obzor víc
už nenastane rána rozednění
jenom pár bledých voskovic
osvětlí žalář mého snění.
Proč jen jste moje srdce ranila
nechala jste mne kráčet mlhovinou
samota krutá lásku zdanila
snad stalo se to mojí vinou.
Ve jménu touhy kterou strádám
ve jménu všeho co je vám snad drahé
teď k cestě daleké vás vyzývám
až tam kde jara červánky jsou vlahé.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
ve jménu touhy
čas je tak dlouhý...
ve jménu jara nepřipadám si tolik
stará :-)))
30.03.2009 15:37:00 | ni.va
Kdybych napsal ano* nebo líbí*, tak bych Tě odbyl, to nechci. Každou, kterou napíšeš, je vz(d)orovitě vystavěna, člověku trvá si na tu formu zvyknout. Tahle je sice plná nenaplnění, možná odmítnutí, ale člověk v životě jen nevyhrává. Jako bych Tě slyšel: "Tobě se to řekne...* Jsem rád, že už tam není touha osvobodit se z kříže všedních dnů přes krematorium. Tady si trochu ubral plyn a naopak touha po vztahu, lásce, je naléhavější a na první pohled zřejmá. Ono pro všechny "v letech" je tohle těžké. Kolem nás má kdekdo druhé, třetí manželství, s dětmi mlátí puberta, s rodiči setkání spíš člověka dorazí, jako bychom všechny pamlsky dávno spráskali a teď kyselá okurka po dýchánkách, které už dávno nemají ten rozjařený břit, byla ještě jakž takž vzána na milost, aby nás aspoň vyprostila, když už ne postavila zpátky na nohy.***
26.03.2009 10:57:00 | rybí prdy