Smrtící vejce

Uprostřed pouště na koni smrtící vejce.
Kam jede to vejce? Kam bije koně do slabin? Kde to je?
Ano, vejce práská bičem nad hlavou, nad kloboukem.
Ano, kůň je černý, hýká mlčky. Kulí očoměchy.
Tlusté, kluzké vejce, fosforeskujícími, kyselinovými červíky
polepeno, ozdobeno velikonočně. Štíhlé, šedé a vychrtlé.
Smrtící vejce. Vejce tyran. Vejce, vytlačující svůj žloutek
v postoji, za nějž by se klisna styděla. Ó, rozlehlá poušť prázdnoty,
ta to všechno sklidí, zakryje to svými kaktusy. A až přijde surrealista
uchopí to vejce a stiskne ho silně ve své vyschlé dlani, dlani kropenaté
žíhanou strukturou rudých a fialových skrn na sítnici, když dlouho čtete.
S oblohy spadne to smrtící vajíčko a rozklepne se, bílek vystříkne a kůň
se vzepne na zadních a z huby mu poteče pěna.