Čekání

Tiché zvuky klavíru,
černé prsty na bílých klapkách.
A hnědé boty. Už ošoupané –
- rozedřená kůže. Na zlatých pedálech.

V klubu na barové židli,
zašlé věkem.
Blody Mary pít.
Poslouchat černocha za klavírem.
A mrazení v zádech.

Co přijde? Kdo?
Kdy a kam?
Spása? Čekám.
Ráj. Apokalypsu.
Pohroma. Záchranu?
Něco? Někoho?

V klubu na barové židli.
Zašlá je věkem. Odřená od hostů.
Zas tu jsem.
Blody Mary? Dnes ne.
Whisky s colou.
A pij dál. Až do dna, můj příteli.
A čekej se mnou.
Na koho?

Přijde… Už a chvíli tu musí být!
Kdo?
To nevím… Ale přijde! Už brzy… Musí!
Přijde kdo? Co?
Nevím…
A víš ty vůbec něco?
Změní můj život.

V klubu. Tam daleko u hranic.
Na barové židli sedím.
Už věkem zašlé,
dávno prosezené.
A s roztrhaným potahem.

Dnes jen whisky, barmane.
Černoch za klavírem.
Černé prsty, tančící smutný jazz,
na bílých klapkách.

Nepřišle.
Čekám už mnoho let.
Jsem blázen? Možná.
Ale PŘIJDE!

Já to vím…