Ve znamení blížence
Ve znamení blížence
Anotace: Básně nejsou moje parketa a toto lze jen stěží nazvat básní... A já si toho jsme plně vědoma...
když nenávidíš sebe sama,
nad slunce jasně víš,
že ač nechceš, všemu jen přihlížíš.
Tělo jedno,
srdce jedenkrát,
mysl i duši po jednom,
však uvnitř vše na dvakrát...
Tak narodila ses,
to do vínku Ti dali,
aniž jestli o to stojíš
jen jedinkrát by se ptali.
Když dva se perou,
třetí se směje.
Však když v Tobě se to pere,
jen slzy do očí se derou.
Dvojí bolest, dvojí žal,
dvojí zklamání i dvakrát zlosti,
ač všeho dvakrát,
málokdy však štěstí.
Když dva jsou jeden
a ty dvěma,
když nocí šedý je den
a dnem noc chladná,
v Tobě zas ty dvě se perou,
duší i hlavou zas chmury táhnou...
................................
Žádnej nesměje se
A Ty?
Jen přihlížíš a pláčeš,
zas a znova
.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
dvakrát bolest, dvakrát žal
chápu tento pocit ženy,
však dovol, abych kontroval
i já se cítím rozdvojený
kapka medu - pelyněk
smutek - štěstí pohlazení
dvakrát různý, přesto lék
***
Jiří senior
13.05.2009 21:58:00 | j.c.
Zvláštní, moc dobře to chápu, i když jsem Býk:-). A vůbec bych se nebála označit to jako poezii. Sama moc dobře vim, že někdy se myšlenka dá vyjádřit jedině "básní", nikoli prózou. Tak proč se toho bát? Nebo se za to dokonce stydět?
11.05.2009 15:18:00 | Gina Rocca
Že to není báseň? Ale běž:) Můžu pogratulovat k dílu samotnému, ale také k tomu, že jsi mě předběhla co se týče námětu tohoto znamení ze zvěrokruhu. A jako blíženec chápu...
11.05.2009 07:01:00 | ziriant