Závěť

Pár duhových kuliček skrývající žal,
pár lastur znějící hudbou smyslnou.
Zlomený prstýnek s naučnicí jedinou,
kamínek z kouzelných skal.

Potkova pro štěstí prachem zasypána,
dvě suché růže darované z lásky.
Panenka se zlatými vlásky,
záludná věc, jenž by vyděsila puritána.

Obrázek na zdi plný vzpomínek,
dřevěný hurvínek na drátku.
Krásná knížka, ve které jsem vždy hledala pohádku,
malinký, černý kamínek.

Komu však, pane? Komu je odkázat?
Je mi tak smutno.

*Dech už ji nevyšel*