Vyznání lásky

Pojď sem, neboj se, pojď jen blíž,
já nechci být bez Tebe již.
Já nechci cítít stesk a chlad,
chci se jen Tebe dotýkat.

No neboj se, pojď ještě blíže,
chci s Tebou kráčet po papíře.
Chci skládat básně jen pro nás,
chci zastavit jen pro nás čas.

Vždy, když Tě vezmu do dlaní,
myšlenky hned se předhání.
Jsi přenádherná inspirace,
psát verše s Tebou není práce.

Není, je to jen zábava,
s Tebou se nikdy nestává,
že nevím, co bych napsat měla.
Stačí dotknout se Tvého těla...

A vždy, zcela bez zaváhání,
uhádneš moje tajná přání.
Vždy snažíš se je vyplnit,
vždy vyzařuješ lásku, klid.

Když zlo se mi do mysli vplétá,
Ty vezmeš mne do svého světa,
do toho světa bez hranic...
já chci být s Tebou stále víc.

Vždy vyženeš všechny lži, smutky,
s Tebou já neznám kopec prudký.
Chci Tě mít stále nablízku,
Tebe, svou milou propisku.