Večer, to je kouzlo

--------------------------------------------------------
VEČER, TO JE KOUZLO
--------------------------------------------------------

Televize svítí a mně se chce spát
Mám zase chuť na něco se Tě ptát
Cokoliv, však kdybys tu byla
S Tebou byla tu vždy krásná síla.

Vypínám a projdu se venku nocí
Nehouká tu sova ani nevyjí vlci
Jsem přece v domě, v kterém Ty chybíš
Doufám, že zas přijít dnes mi slíbíš.

Sedím sám s vínem a koukám na hvězdy
Které mají v nebi konečné i rozjezdy
Chtěl bych Tě hladit alespoň očima
Jezdit rukou po nebi s očima vlčíma.

Proderu se na dotek již konkrétní
Ten dotek chceš nevinný či obscénní?
Koukám na svou pohovku zelenou
I na Tvou dávnou pusu, krásně nechtěnou.

Až první hvězda spadne mi na zem
Hvězda neposkvrněna žádným kazem
Chtěl bych Ti ji zase jednou dát
A něco při jejím pádu si přát.

Rozednívá se a mě obepíná úzkost
V pokoji je zima a já mrznu na kost
Když vzpomenu si na večer včerejší
Tajemno a krásy nyní jsou už vedlejší.

Potkávám denně stovky a stovky lidí
Však to, co mezi nimi moje oči vidí
To mi schází, to tam není, jsi to Ty
Den a noc mi opět hrají na city.

Věnuji Ti zase večer další
Tma mě v skrytu duše straší
Když přinese mi Tebe jen
Nebude to jenom sen!