Tenhle svět zpřeláme ti hnáty

Je temná noc...a mně se vrací vše,co mě kdysi hnětlo.
Sedím a dívám se, jak tu dohořívá poslední světlo.

Moje poslední cigareta...plamen v mém srdci,co vyhasíná.
A moje železná obruč?Už byla pryč, jenže zase mi ho spíná.

Říkali mi: nedávej se,budeš zase zlomená
nevěřila jsem...teď brečím,klepou se mi kolena...

Jenže co já hloupá,sama,ve světě plném zla
samá temná duše a samá srdce zamrzlá.

Možná jsem to zlo já, možná vůbec nevím,co to je
možná jsem plná nenávisti,nevím...možná naděje.

Suším slzy a vzpomínám na slova svýho táty...

"Ať se snažíš jak se snažíš, tenhle svět zpřeláme ti hnáty."