Boj

Je to jako sen, který nechci aby se mi zdál,
je to stejné jako tenkrát, když ses mě bál.
Já nemohu už sama usínat, musím jít dál,
k minulost se vracet nehodlám, vždyť po světě tolik jiných běhá
a na mě jistě nějaký čeká!

Až jednoho se probudím, okno otevřu a nadechnu se,
pak s úsměvem podotknu, že takhle být to má!

To já jsem ta dívka, která dokonalost v tobě vidí,
to já jsem ta, která jen na tebe civí.
Pro mě už zbytek světa neexistuje.
Jsem děvče, které pro tebe cokoliv obětuje!

Už nemám vlastní život, vlastní svět,
už nemám nic z toho, co mohli jste mi závidět.
Nejsem skvělá tanečnice, plavat už neumím,
kytary se nedotknu a psát se už neučím.
Jediné na světě mi zbylo a to jsem ztratila,
jediné světlo ve tmě a já ho zranila.

Všeho bych se pro tebe vzdala.
Jenže tys to neviděl,
nebo jsi to přehlížel.
A tak jsem si život vzala....

Když pro tebe žít nemohu,
to tady raději nebudu!