Fialková

Obloha zbledne než odříkáš otčenáš
Maličká bude přes noc slaměná vdova
On každý ráno přijde a ptá se jak se máš
Tvá aura Aurora je světle fialková

Mám ruku studenou jak ryba pod ledem
Hlavu v tom hukotu pokládám na polštář
A auře Auroře uhýbám pohledem
Na hlavě vlasy jsou těžší než svatozář

Ze sna jsi křičela na hory na lesy
Ruce jak spoutaný ve spánku tisklas k hrudi
Fialka Aurora temnej kout najde si
Křížek tě na krku do bílé kůže studí

Spánek je voda mi pár roků vzdálená
Protkaná vlnami klidem pak přijde nová
Líbána slzami si objímám ramena
Obloha nad městem je světle fialková

Pilulka na spaní je hořká hostie
Sama jsi a přece ztracená mezi všemi
On každý ráno přijde a šeptá „Jak ti je?“
Jsi stodvacátá třetí nejbohatší v zemi

A já jsem stůl kde se posadit nemá kdo
Nejchudší děvče světa i když jen jedna z šesti
Jak je mi sladko zlo bolavo a mdlo
Všecko co mám je to cizí vratké štěstí