Dívka bez identity

Noc delší než den měla,
ve dne spala v noci se chvěla.
Její dlouhé dny se nesrozumitelně vlekly,
s očí proudy slz bez přestání tekly.
Měla bílou čistou tvář,
byla plachá a vedla si snář.
Pohublé tělo vidět bylo,
ve vnitř si však klidně hnilo.
rodiče neměla na ulici ji našli,
sebe si hleděla, ve vlasech mašli.
Hluboké tmavé oči měla,
stačí jediný pohled a ztatíš se zcela.
veřila jen sobě,
o pohled duhých nestála.
chtěl už být v hrobě,
ale smrti se bála.
Když odbyla 12 hodina
a spala její náhradní rodina.
V koutě s žiletkou ležela,
do zápěstí se bolestivě řezala,
ruce zkrvácené a plné ran,
jak kdyby ji napadlo nejmíň 20 vran.
Bylo ji špatně, hlava se jí motala,
nezmohla se už na nic a k zemi padala.
zjistili, že krve má málo,
zjistili to pozdě, bylo už ráno..