Trestaná

Stále se ohlížím
a marně hledám pravdu.
K tvým očím vzhlížím
a přála bych si svírat tvou ruku.

Aspon na chvíli se schovat v tvém objetí
a necítit bolest
Pamatuji si slzy dojetí
Ted cítím jak přichází můj trest

Protože jsem byla dřive ledová
a způsobovala jsem ostatním jizvy
Vůbec nevíš,že jsem byla taková
A ted mi ty chvilky s tebou chybí.

On mi asi nikdy neodpustí
a já neodpustím tobě.
Časem nás rozum opustí
a my se postavíme té zlobě.
A tak se ohlížím
a za sebou mám led.
O své pýše přemýšlím
jemu jsem do srdce kapala jed.

Vrátil si mi to?
možná mi to patří
Odpustí mi to?
Má duše mě stále mrazí.

A tak už se nebudu ohlížet
a budu kráčet dál
Snad nikdo nebude přihlížet,
že mi srdce zlomil padlý král...