Ozvěny duše
Ozvěny duše
Anotace: Williame Blaku, ty bejku, ty bejku, ty bejku...Slyšíme se?? Duše...še..še..
bez ozvěn,
chtěl bych aspoň tušit
místo, kde srdce buší,
dřív, než je člověk
narozen.
Chtěl bych vidět aureolu
andělského chóru
aspoň jednou
předtím,
než mne na máry zvednou
se štěstím,
že nebude to příliš těžké
rozplynout se,
Williame,
je sic moc hezké
rozhodnout se,
ale srdce němé
nemá zábrany,
tak postav se do rány.
A zírej na nebe...
Ve studených peřinách
bylo dnes příliš pusto
a říkal jsem si, jestli i duchové
můžou mít strach.
Jen vteřiny na pekelných hodinách
a zrnka písku na husto
nastřádané
sypaly se dolů...
jsem své duše vrah?
Nenech si krev své duše stékat po rukou,
Princezno.
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
... a inspirace? Tip za vraha duše, jak moc mi to připomíná...
13.11.2009 14:11:00 | svědomí v bezvědomí
kvůli těmhle úhlům pohledu, těmhle neuchopitelným střepům do hlavy čtu básně
sděleno jinak, ztratilo by to desítky procent na kráse, pravdě a genialitě
27.08.2009 21:06:00 | drsnosrstej kokršpaněl
podle mě jedna z Tvých lepších básní....jakože všechny Tvé básně jsou úžasné ale z téhle cítím takové nějaké něco víc...ST a ne jinak....opravdu mě přejel mráz po zádech..nevím čím to je ale mám z ní takový TEN pocit....prostě...krásná...
31.07.2009 22:32:00 | micátko
Vskutku zajímavé přání. Tíha našeho těla je přílišná, oproti tíže ducha. Přesto je duch něco podstatnějšího, než samotná schránka. Teď jen, jak do toh zapojit to srdce, aby se dalo lítat?
30.07.2009 16:26:00 | kikis