Vzdor Minulosti

Vzdor Minulosti


Slzy, rony jich
pak světu pomohou
utišit bolest, ukrýt hoře
„ Matko !“
Oni stáli na nohou
a dům vzpomínek náš shořel

Jak můžeš říct, že jsi sám,
když jsi stále mezi námi
a život je všude kolem nás

„ Lenku !“
Slunce vítá nový den
Struny harfy z rosy ranní
melodií probouzejí
všechny živé, maličké
Slunce pohladilo naše tváře
to patří vzdoru minulosti
mega zlosti bez jakosti

Chmury mizí
„ Dej konec trýzním !“
Jaro jako předvoj
pochodům, těm bláznům,
co nemohou říct: „ Já sním !“