Košíček drog

//Do temnoty svázaná,
krutá přesto bezbranná...Bára..//

Jedinečná krása,
co se stébly prohání
a s nonšalancí chytá
svoje štěstí do dlaní.

Život hýří mezi prsty
jako řeka divoká.
u ostatních čiň, jak myslíš,
jí neodhaduj od oka.

Je zázračná jak diamanty,
a třpytivá jak rosa z rána.
Proč kapička rozumu
není nám do vínku dána?

Proč se ona krásná víla
toulá někde v temném lese,
jak karkulka červená
v košíčku si drogy nese.

Jak je smutný její konec,
proč jen není z ní už víla?
… s eL eS Déčkem pod jazykem…
Kdepak je tvůj třpyt a síla??