Vyhnanec

Putoval osaměle. Putoval nechtěl to vzdát.
Světlo ho pálilo na vlhkých očí, na krátko pochyboval.
Teď slunce už uvadá a stín se plíží z koutů.
Náhle ho přepadla úzkost a strach /: nechtěl být a zůstal sám :/

Zamyšlen sám teď ve tmě, prosil severku veď mě.
Cesty jsou zrádný jak falešný přítel.
Jak najít ten správný směr.

Putoval vyhnanec dál, od lidí co myslel že zná.
Důvěru složil a zklamání prožil, v lidi co údajně znal.
Řekl-si ,, půjdu teď dál, snad najdu přátel pár “.
Věřil že najde je, nechtěl to vzdát /: věřil i když umíral :/