Rozbouřené srdce
Rozbouřené srdce
Anotace: Malá poklona mistru Francois Villonovi, i když narozdíl od něj mnou emoce skutečně prostupují .-)
Když Villon svoje verše psal,
nevědomky mi osud tkal.
Teď kudy chodím, stále sám,
lidmi obklopen je nevnímám.
Pod hvězdami stojím
a po hvězdách prahnu,
chci jít rovně k cíli,
však co chvíli zahnu.
Sedím a v rukách skrývám obličej,
není co smývat, vždyť baletky se nelíčej´.
V srdci žal a tváře zdobí smích,
srdce už nemám – uvízlo v rukách tvých.
Cynický nadhled
si zachovává rozbouřený prám.
Nasedni a uvidíš –
vydej se za světlem vstříc tmám.
nevědomky mi osud tkal.
Teď kudy chodím, stále sám,
lidmi obklopen je nevnímám.
Pod hvězdami stojím
a po hvězdách prahnu,
chci jít rovně k cíli,
však co chvíli zahnu.
Sedím a v rukách skrývám obličej,
není co smývat, vždyť baletky se nelíčej´.
V srdci žal a tváře zdobí smích,
srdce už nemám – uvízlo v rukách tvých.
Cynický nadhled
si zachovává rozbouřený prám.
Nasedni a uvidíš –
vydej se za světlem vstříc tmám.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk