Smutná zpráva o současných poměrech

Asi žijeme,
ale jisté to není.

Vajíčka s vanami dosud na banánech,
ne ale tolik s výbuchem,
pryč od radostí a lepivostí,
vzduch není tak radioaktivní, aby zemědělec
nemohl zasít do kypré černé hlíny
bílé absolutně nestoudné stopy
swingující v rytmu měsíčních melodií,
však dirigent a matematik nejsou v rozepři
a tedy ani žádné relevantní výsledky nejsou tímto poskytnuty,
kdežto zeměměřič K. neušel ani pět kroků a zapadl do sněhu,
lesknul se onen sníh jako vlasy na hlavě dívky s cigaretou v ruce
a jako oči vyplašených kolouchů světly aut v noci na okrskách
a jako okna secesního, barokního nebo klasicistního paláce.

Toho dne bylo obzvlášť chladno,
smutně jsme se k sobě choulili,
teplo bylo lze nalézt pouze u druhého,
země se proti nám spikla.

Někteří z nás přesto umřou,
invalidé nepohřbívají do hrobů,
ale do dveří.

Ty nelze otevřít.