Tunel

V tichu tmy, kde vítr po světle touží,
umírá světlo naděje, kde snoubí se sny s pravdou,
mírné světlo uvnitř praží,
procházím tou tichou tmou

jdu za světlem na konci tunelu,
pořád je ale čas se otočit,
jdu pořád dopředu, ale celkem pomalu,
zkusím někde odbočit

život je tunel, co odbočky nemá,
zastavit se ani otočit nemůžeš,
nemá však smysl jít stále shrbená,
tím si vůbec nepomůžeš

každý krok si užij,
co tunel dovolí ti udělat,
špínu strachu ze sebe smyj,
nemůžeš na tom prodělat