Udělám ...

Pro jiné udělám cokoliv chtějí,
pro sebe nemám slov, proto se směji,
bez cíle bloudívám a čekám na zázrak,
na duši své rozpínám jen černý mrak.

Nevidím Slunce, jen tmu tíživou,
dnes se mi nechce smát, mám duši špinavou,
pro oči nevidím, pro uši neslyším,
pro mozek nemyslím, pro srce necítím.

Prostě jsem v pokoře, čekaje na zázrak
z duše však vyléta jen slovní brak.
Kdy jednou pochopím na nohy vstanu,
a život do rukou svých od bludů dostanu?