Smutná Mrtvola

V zapadlé ulici u prostřed konce světa,
sedí mladá dívka bez práva veta.

Sedí, přemýšlí, jemně se kývá,
smutně se k měsíci zrakem svým dívá.

Stínům si stěžuje, svůj příběh vypráví
o lásce, o zradě a dalších nesnázích.

Toužila po lásce vášnivé, hříšné,
tresty však za ni jsou příliš přísné.

Milý ji opustil, neví co dál,
když nosí pod srdcem od něho dar.

Je to voják, který doma ženu s dětmi má,
už nedoufá, že se i o ně postará.

Rodiče nemá, zemřeli brzy,
nikoho, kdo pomoh by v její krizi.

Okolí na dívku povrchně se dívá,
proto tu sedá a jemně se kývá.

Měsíc ji osvítil, mráz život vzal,
ostatní kol smutné mrtvoly chodí dál.