Zoufání
Zoufání
Anotace: Vyštrachala jsem něco, co jsem vyplodila již dávno. Musela jsem udělat remake, aby vás z té hrůzy nezastihla srdeční příhoda.(Bylo to věnováno přítelkyni, již jsem dlouhý čas neviděla a stýskalo mi po ní, neboť byla v onen čas jediná, kdo mi rozuměl.)
Žmoulám v ruce moje, Tvoje srdíčko,
do ruky beru zápisníček.
Začínám smutnit - jen maličko.
Nemáte někdo kapesníček?
Ty tu nejsi a dlouho nebudeš.
Snažím se sama sebe utěšit.
Dlouho tu nebude nikdo, kdo by mohl
mou duši kterakkoliv potěšit.
Po půl roce je to tu zase.
Jak já je nenávidím!
Sebe a moje deprese.
Snad za měsíc... uvidím.
do ruky beru zápisníček.
Začínám smutnit - jen maličko.
Nemáte někdo kapesníček?
Ty tu nejsi a dlouho nebudeš.
Snažím se sama sebe utěšit.
Dlouho tu nebude nikdo, kdo by mohl
mou duši kterakkoliv potěšit.
Po půl roce je to tu zase.
Jak já je nenávidím!
Sebe a moje deprese.
Snad za měsíc... uvidím.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Vítej na Liter.cz!
Ať už blízko, či daleko... vždy nande se někdo, něco... kdo, co bude nám chybět.
07.11.2009 19:42:00 | NikitaNikaT.