Skála

I skála má své žíly
co mizí někde v hloubi
kde žhavé magma země
se s gravitací snoubí.

I skála zná žár slunce
co nad obzorem vyjde
slzou ji déšť zchladí
když z mraku černých přijde.

I skála časem zvětrá
mráz jí stěny štípe
tmou obnažené tělo
pod nohama štěrk skřípe.

I skálu bolest zlomí
jí čas je tuze dlouhý
tep srdce člověk nevnímá-li
v křemenu spící touhy...