Smrt

Támhleten mladík s proklátou plící,
Žlutej co neměl ze života nic,
Černej s kulkou, navždycky spící,
Bílej co ztratil od života klíč.

Tamta babička tak klidně spala,
Jakýpak sen se jí asi zdál,
Mezitím se jí do bytu dcera vkradla,
Dále jen oheň v pokojích plál.

Vrah si pak pojistku vyplatit nechal,
Za byt i maminčinu spálenou líc,
Před policií dál směle vzdychal,
Jen myšlenka, proč peněz jí nedají víc.

Bankovní účet bez násilí vybrán,
Komu patřil, ne mafii snad,
Účetní v bance si na nevinného hrál,
Pak ale hlaveň dostala hlad.

Kulka lesklá pod kůži jemně vnikla,
Sekunda takhle přeťala čas,
Postava do tmy bez citu padla,
Setřeli stopy, nezbyl ani vlas.

Koncem jeho se pramálo trápí,
Na korbě bez mozku, zlámaný vaz,
Krev jeho jen oděv skrápí,
Leká kolemjdoucí, leká i nás.

Už je to jen kus masa,
Nikdo se nechystá lítost projevit,
S duší odešla i úředníčka rasa,
Duše se do pekla odešla vybělit.

Pohřeb jen skrovný,
Ve zmačkaném plášti,
Hrob hluboký dva metry rovný,
Ukládají ho ke spánku v nekonečné zášti.

Tak další chudák položil život,
Za světskou bezcennou hodnotu,
I z mrtvého těla slyším vřískot,
Nic nemá podobnou životu.