Do nebe

...a možná usnu
ve snu potkám lidi jak odnášejí poklady
cetky z veletrhu v dlouhých bednách
papundeklových rakvích
sypou se z nich cinkají o léty proježděný asfalt
(jo už ho masírovaly miliony kol
statisíce bosých nohou
mrzáckých holí a dívčích podpatků)
vexláci na krajích cest taky číhají na kořist
co vypadne z rakví sbírají do hrstí jak borůvky
jak zlato
pak si maj za co koupit děvky na druhé straně ulice
rty rudé od borůvek
vzedmutá prsa a skelné pohledy
a ony taky tak
pak si maj za co koupit štěstí
na rohu ulice
radost do sklenic
A možná usnu a ve snu
(ty nebudeš ty jsi zůstala vzhůru
aspoň nevidíš a to je dobře)
ty lidi exodus lidí každý si táhne svou rakev
mladí kluci s dlouhými vlasy
blonďaté slečny s dlouhýma nohama
postarší paní s dlouhým vedením
každý si hledá tu svou už zapomněli na své podlaží
na své domy
ulice
už neví kde bydlí sebrali své rakve a jdou
do nebe