Slzy se v dešti ztratí

Déšť jako slza
smáčí jen lehkou látku.
Vznesená nad důvodem,
proč se zjevila.
To „proč“ vám nepoví.
Co třeba říct,
vždyť slzy jsou tíhou bolesti,
která v okamžik naději zhatí.
Tak stačí jen podotknout.
Že není třeba se bát slz,
neboť slzy se v dešti ztratí.

Tmavou a matnou vzpomínkou
zakončena jedna dlouhá věta.
Uvězněná v ozvěně života
slza po sobě rány zametá.
Tak mohu vám říct, moji milí zlatí,
že není proč se bát slz,
protože slzy se v dešti ztratí.

Slza zakončí okamžik,
když po tváři plyne.
Jak dívka nevinná,
když její vůně se kolem line.
Tak proto odchází bolest se slzou.
A tak vše, co musím konstatovat je,
Že není důvod se bát slz,
vždyť slzy se v dešti ztratí.