Hérečko!

Všechno ti to prostě projde,
když nastavíš ta svá kukadla,
ale ta síla nervů mi brzy dojde
a vpálím ti to rovnou do ksichtu!

Ale, k čemu mi to všechno bude?
Ještě smát se mi budeš do očí
a tví lidi! Ti budou zas všude,
že svět se se mnou bláznivě zatočí.

To tvé kouzlo osobnosti,
jak ti to všichni tak baští,
tolik falše a hnusné lživosti,
že čelo se mi vždycky svraští.

Copak já nelžu? Nelžu? Vůbec ne?
Tak proč ji tak hloupě odsuzuju?
To už se ani ta pravda nenalezne?
Koho tady vlastně správně obviňuju?

Ten tvůj hlasitý řehot a smích
zařezávajíc se mi do zvukovodu,
už nevyznáš se v těch všech lžích
a předstíráš normální pohodu!

Doufám, že už odejdeš pryč,
až zvedá se mi z tebe kufr.
Co to zas je? Nesmyslný kýč!
To všechno kvůli tobě! Hérečko!