MED(chanson)

Med
Má láska je složena z plástvů
a polibky sladký jak med.
A večer, když šeptám ti „lámůr“
ty říkáš mi, lásko, jak led, „Ne teď!“.

Když snídani nosím ti s ránem,
tři krajíce velký jak svět.
Vděčností pukl by kámen
a ty: „Nemám hlad lásko, ne teď!“

Med můj
do čaje po lžičkách vkládáš,
já rozpouštím se v něm jak led.
A potom, když u jiných spáváš,
kolem úst mažeš jim,
kolem úst mažeš jim
med můj
do čaje po lžičkách vkládáš
já rozpouštím se v něm jak led
a potom, když u jiných spáváš
kolem úst mažeš jim,
po srdcích mažeš jim,
na kůži mažeš jim …
„A do vlasů mažeš jim?“
med můj
do čaje po lžičkách vkládáš,
já rozpouštím se v něm jak led,
když „lamůr“ tam v dáli šeptáváš,
med lásky mé hořkne jak jed…

Tak vrať se už ke mně… hned teď!!

Když v poledne u stolu scházíš,
dva krajíce velké jak svět
navečer do koše házíš
a říkáš: „ Já lásko už jed´!“

Má láska je složena z plástvů
a polibky sladký jak med.
A večer, když šeptám ti „lámůr“,
ty říkáš mi lásko jak led,“ne teď!“


Jsem skromná, já vystačím s málem
krajíček menší než svět
lásky mé krájím vždy s ránem
a ptám se tě: vrátí se zpět… tvůj med?