A nesmím nic.

Prý dneska nesmím usnout.

A nesmím nic;
na těchto pláních bez hranic
vykročíš... zhyneš v jámě lvové.
Nezachrání tě ani anděl.

...aniž vztáhneš ruku na bližního svého.

Venku už je tma.
Mráz kreslí na skla
nepochopitelný síťky záclon:
kapradí a květy a hvězdy a-

Prý že přemýšlíš právě o nich,
o záclonách,
o vánočních stromcích.
Oči se ti lesknou,
víš, v týhle tmě vypadají větší.

Chtěl bych vědět, na co myslíš.