Vidět Pravdu a zemřít

já, ničen hudbou, zážitky a násilím,
které je denně na mně, na jiných pácháno
se vyznávám ze své bezmocnosti
ze své křehkosti, zranitelnosti a nevědomosti

ticho - chvíli ticho

ty, ničena hudbou, zážitky a násilím,
které je denně na tobě, na jiných pácháno
se vyznávám ze své bezmocnosti
ze své křehkosti, zranitelnosti a nevědomosti

soucit - hněvná krása
to ostatní mě do nezájmu posouvají
to ostatní aranžují mne do smutku a lítosti
to ostatní ve mně touhu budí, živí,
to ostatní mne ničí,
odvádí mě od mého dětství

já však dávno už jsem tušil
že utrpení nenese nic dobrého
ani touha že nenese nic dobrého
a klást pořád otázku:

"jaký mám být, co má smysl?"

je tak nudné
tak něžně básnické

a věru - nic nezbývá
nic co by zbylo

fyziologie jedinou konstantou jest

ale prosazovat na druhých svou vůli
to nechci