Ranní zásnuby

Myšlenka z rána
na kus řeči..

a opodál ležel
svržený morový sloup.

Varovný křik
a oči navrch hlavy,
útlá ramena
a šarlatový proud.

Jako proud lávy
vyvalil se křik
a modravý vzdech

tiše se rozplynul.

Ta krátká vzpomínka
na řádky života
je rudá v tom dechu,
a ztracena ve výkřiku.

A černá sametová stuha.

Když ticho
zahalilo ráno
na tržnici
uprostřed světa

a opodál ležel
svržený morový sloup.

Ledový stud
a ocelová hrdost.
Ta dívka
se měla
zítra ráno vdávat...