Píšu diplomku

Píšu diplomku,
téma je mi velmi blízké,
však pro jiné vzdálené,
ne ale pro ty, co děti mají,
z jejich úspěchů se radují
a trable samy mizí.

Píši o jejich rozvoji,
aby se mohly svobodně projevit,
nechám je vyjádřit vše,
jen ať to rádi řeknou světu,
co měl by vonět po medu,
ať každé dítko je
v kalichu květu,
okvětními lístky
chráněno.

Mé téma je projektová výuka
ve výtvarné výchově,
kde zapsáno je vše....

Myšlenkové pochody
malých mravenečků,
mohou být tak kouzelné,
že je škoda nezvěčnit je,
nedat je k údivu
tězkooděným starcům,
kde fantazie nejsou,
- již tak svěcené.

A udělat jen tak tečku,
rozseknout jim myšlenečku
je více než šeredné.

Proto, děti, radujte se,
malujte si, tančete,
mezi kapičkami štěstí
barevnými hopsejte.

Co takhle si připomenout,
jak se žilo na Valašsku,
že tu bylo stádo ovcí,
íhá koník na provázku.

Že ve škole husí brko
inkoust černý cákalo,
do sešitů pilných žáčků
kaňky velké dělalo.

A nebylo elektřiny,
svíčkama se svítilo,
to pak bylo šlamastyky,
když se dítko ztratilo.

Pojďte děti,
nakreslete,
jak se asi bývalo,
ve světničce s teplou
pecí, jak se dobře spávalo.