Aleje myšlenek
Aleje myšlenek
Skrze aleje pocitů se proplétám, nepohrdám.
není taky proč.
Hlavní je, že rozumím jim, vnímám.
Prostupují mou hlavou.
Prokluzují mezi prsty
a hřejí mé nahé tělo.
Náhle si nejsem sám sebou jistý,
náhle nevím, jestli to takto býti mělo.
Zkouším je dostat do své moci,
jsou však silnější než já,
jsem obklopený negací,
jako svíce obklíčená nocí.
Jsou víc než já, jsou kus mého života,
pokora, kterou nahrazuje křišťál.
Avšak bohatství není všechna dobrota,
proto právě přišlo temno, splín můj stín teď dohnal.
není taky proč.
Hlavní je, že rozumím jim, vnímám.
Prostupují mou hlavou.
Prokluzují mezi prsty
a hřejí mé nahé tělo.
Náhle si nejsem sám sebou jistý,
náhle nevím, jestli to takto býti mělo.
Zkouším je dostat do své moci,
jsou však silnější než já,
jsem obklopený negací,
jako svíce obklíčená nocí.
Jsou víc než já, jsou kus mého života,
pokora, kterou nahrazuje křišťál.
Avšak bohatství není všechna dobrota,
proto právě přišlo temno, splín můj stín teď dohnal.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Temno příchází často a je jednodušší poddat se jeho náručím než čekat na světlušky v černočerné tmě. I přesto já osobně na ně raději čekám.
21.01.2010 13:34:00 | Denael