Rozhovory u vína

V promrzlé noci sedíme ve tmě
Pijeme víno a mluvíme o životě,
Stejně jako v tobě, tak kamaráde ve mně,
Je jakási díra, jak mezera v plotě.

Jen pouliční lampy lemují prostor,
Ticho se náhle vkradlo mezi nás,
Oba náhle zjišťujeme, že náš hnací motor
Je láska s kterou jde hned všechno snáz.

V promrzlé noci sedíme zase,
Své příběhy navzájem povídáme si,
O tom jak si mysleli, kolik bylo lásek,
O tom jak jsme doufali, že tahle je náš cíl.

V promrzlých nocích zas holdujeme vínu,
Stejně jako posledních pár stovek let,
Jeden přes druhého si dáváme za vinu,
že chceme být jiní, jen kdyby to šlo zpět.

V promrzlých nocích, s kyselím vínem,
Pláčeme a smějem se jak nám přijde vhod,
Ještě osm deci a pak v hlavě s klínem
Řešíme zas slova jako je rozchod…