Čára

Anotace: Chemicko-literární pokus

Jěště jsem neokusila,
jak chutná delikátní čára,
kterou lze škrtnout slova.
Jak voní kaňka rozpustilá,
ze které teplo zkázy sálá.
Jak mámí možnost začít znova.

Kdyby jen šlo utajit v skrytu
zlou krev, jak inkoust barvenou.
Krev krve mučedníků.
V sítinách řas pátrati po úkrytu,
v nich najít jiskru ztracenou.
V nich prožít úděl nešťastníků.

Chci s někým sdílet páry elektronů,
oddat se plně někomu.
Věčnost mu proklečet u nohou.
Až svoji podstatu vtělím do ozónu
a potom splynu v jádro atomu
zlata, s nímž černé noci platit nemohou.

Kamenem mudrců má vnivečnost se stala
pro ty, v nichž naděje svou stopu zanechala.

Tak si mě nejspíš k sobě zavolá
vyhaslá duše mého mentora.