Chvíle
Chvíle
Anotace: Měla jsem ji napsanou za chvíli...
někdo by řekl, že pár okamžiků,
než člověk mávne rukou ledabyle
a než začnou růst mechy na pomníku.
Než na věži nám půlnoc odzvoní
a rybář vypraví se na ryby.
Než zjara první kvítek zavoní
a milenci se v šeru políbí.
Než vynoří se za tmy nové ráno,
než utopí se člověk ve svých snech.
Než o zoufalce bude postaráno
a než uklouzne pravda na schodech.
A než vyroste hříbek na pařezu,
než letní loukou vítr zašumí.
Člověk je otcem spousty vynálezů,
leč zastavit čas stále neumí.
Já nejsem hloupá, dávno dobře vím,
že žádná chvíle nemůže být věčná.
Však přece toužím nepřátelům svým
darovat aspoň kousek nekonečna.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Než vynoří se za tmy nové ráno,
než utopí se člověk ve svých snech.
Než o zoufalce bude postaráno
a než uklouzne pravda na schodech.
Hm, hm, líbí se mi, a za tenhle obzvlášť vypečený kousek máš ode mne zcela jasný ST :) -S-
03.05.2010 15:43:00 | Skywalker
Preco nepriatelom? Za trosku nekonecna by som mozno bola vdacna...
Krasna basen,zase :)
15.04.2010 13:20:00 | Terulienka
No co k tomu dodat,okurčičko.
ST a jedno snad ani nestačí.
Díky za tvé chvilky...
15.03.2010 15:55:00 | Květka Š.
Hodně k zamyšlení. Angažovaně a přitom intelektuálně podané.
A rytmus umíš držet,
čímž vzrůstá údernost...
Otázky z hrany strže
odvleče hrdě ctnost,
co spokojeně vrže
jak zabydlený host.
15.03.2010 15:35:00 | Špáďa
I mně.Pěkně čtivé básnířko-posílám Ti taky culíka pro hezký den:-)))).
15.03.2010 15:01:00 | CULIKATÁ