Dokážeš někdy uvěřit?

V duši tma
a v hlavě prázdno,
jen v srdci bouře pocitů.
Oči slepé
a v uších ticho,
žil jsi tak dlouho bez citů.
Den za dnem šel
a míjel přitom bez povšimnutí,
dneska se zastavil,
něco Tě k tomu nutí...
jenže Ty stejně nevěříš,
že někdo mohl by mít rád...
to srdce,
který ses snažil schovávat,
ten hlas,
co toužil zašeptat,
tu duši,
která prosí o odpuštění.
Myslíš,že nikdo takový tu není,
že není,kdo dokázal by milovat,
to,co je v Tobě,co jsi Ty.
Stačí se jenom podívat...