Je přece apríl

Ležím tu na zeleném palouku
můj kůň mě shodil ze sedla
a nemůžu vstát
tak si jenom ležím
zavřený v mikrosvětě
realita unikla mi ani nevím kdy
nechávám proudit myšlenky
ať si klidně rozcupují mou duši
když na svět přicházel jsem
někdo mi zapomněl položit otázku
chlapče, jaký chceš vlastně být?
nebo jsem špatně odpověděl
už si to nepamatuju
a nebo patřím k tomu procentu
zmetků co se nepovedly
to je normální
tak nechávám jen plynout čas
a trpím si tu komedii dál
je přece apríl
ať si kolemjdoucí civí
když řvu že je všechno na hovno
klidně mě překročte
jsem jen uschlej list
ležící tragéd
ať si prší
stejně budu ležet dál
na druhou stranu říkám si
možná bych se rád postavil na nohy
ale asi jsem ochrnul