Kamaráde...
Kamaráde...
Jak se máš, kamaráde?
A co děláš, kamaráde?
Kamaráde?
Tenkrát jsi mi říkal – Brácho!
A měli jsme společný ešus
a celtou jsme přikrývali dva spacáky
a Berounka – to byl náš Yukon…
Jestlipak ještě stojí náš srub, Evelyn?
Třicet let…
Třicet let jsem Tě neviděl…
Od té chvíle, kdy ses dal k nim
a dostal placku.
A bouchačku…
„Kdybych dostal rozkaz, střílel bych!“
Střílel bys, Brácho?
I do mě?
„No, kdybych dostal rozkaz…“
Třicet let jsem Tě neviděl,
Brácho
a víš,
řeknu Ti,
žes mi
ani moc
nechyběl…
…kamaráde…
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Ale já bych i věřila,že to mohl být dobrý kamarád.Jen pak časem zapoměl,že je člověk.
02.11.2010 14:07:00 | Iv
Ne, nebylo mi dobře... když nás pozval na oslavu narozenin... abys hrál na kytaru... a když jsi zpíval písničku na přání pro jeho děti... dal Ti nůž do týlu... protože sis dovolil nezpívat pro něj... Možná o tom už ani neví, byl opilý.
Ne, nebylo mi dobře...
24.04.2010 23:54:00 | Levandule
Tak ten by si slovo kamarád nezasloužil ani vyslovit!Patrně byl pouhý známý-neznámý.Hezky napsané.
23.04.2010 09:22:00 | CULIKATÁ
Ahojky příteli, vím o čem mluvíš...přesně takovou mám 22 ti letou skoro snachu, také je tak velmi sebejistá st. zaměstnankyně, placka a bouchačka a slušnost žádná, jen arogance, což asi nejvíce umocňuje ten nápis na bocích aut naší policie, "Pomáháme lidem"
Velmi hezky napsáno, zdravím tebe i Levandulku.
23.04.2010 01:38:00 | carodejka