Žebrákova....

Bohatství mě neláká
mám totiž duši žebráka
děravý kabát nosím
a o tvou přízeň prosím
jak druzí o kus žvance
Tak jsem byl dneska v bance
půjčit si lásku, trochu citu
který mi schází k blahobytu
Zamítli žádost o půjčení
neměl bych totiž na splácení
důvod je prý zcela prostý
výše úroků prudce vzrostly

Tak zamítnut a bez nároků
posbíral jsem pár svých floků,
Sedávám zas denně u břehu
a žebrám si o lásku, o něhu,
bez peněz a taky bez práce
v téhle té době inflace.
A čím víc na krku mám let
nechápu tenhle dnešní svět
kde v penězích člověk štěstí hledá
každý jen bere, nikdo nedá
a na city času nezbývá.
Jo, tahle ta doba bláznivá
mě pranic vůbec neláká
mám totiž srdce žebráka
a k čemu mi vysoký kapitál
když nevyléčí v duši žal.