temná záře...
mračna se scukla do věže
jako kus cukrové vaty
slunce se utopilo ve tmě
a ona stála rozvodněná
v jemných obroučkách
ve fontáně s duhovkami...
usmála se
a řekla veď mne...
uchopilas jemně ostnatou slupku
a já tě políbil
jako dotek vanoucího šálu
když spíš v saténových poduškách
víš
jsi jako pohlazení kůry ovocnanu
když tě omývám ve vaně z porcelánu...
teď už musím jít...
ještě něco ti pošeptám
a ty se zatneš prsty do zad...
neotáčej hlavu
sejdeme se
tam kde čas nic neznamená
sednem si na zábradlí
kde je dost světla
pro nás oba...
Přečteno 443x
Tipy 51
Poslední tipující: Actafool, floreciente, Holis, zelená víla, hašlerka, Zasr. romantik, isisleo, jita.1965, jaroslava anna, střelkyně1, ...
Komentáře (15)
Komentujících (14)